Budapest Blonde

Budapešť - 8. největší město Evropské unie mě překvapila a okouzlila svou atmosférou. Je to vskutku nádherné město rozkládající se na březích Dunaje. Silně mi připomínala Prahu - jen věžičky jí chybí.
Jak už jsem říkala, víkend v Budapešti byl v režii mého muže. Netušila jsem do poslední chvíle, který spa hotel v Maďarsku nás čeká. Podezírám ho, že mi to schválně zatajil, abych neměla čas nachystat svoje pověstné chytré "otravné" desky (které ti, kteří mě znáte jistě dobře znáte - jsou se mnou na všech fotkách z poznávacích cest). Pravda, z toho, že jsem neměla nachystané popisy všech památek i s cestou jak se k nim dostat jsem byla lehce nervozní. Na druhou stranu, díky tomu jsme nikam nespěchali a jen tak se nechali unášet vírem velkoměsta do neznáma. V sobotu jsme vstali už v sedm hodin - pro mě neskutečná oběť vstát tak brzo, když nemusím do práce. Po báječné snídani v hotelu, jsme se vydali autem do centra. Zaparkovali jsme k v ulici hned za Parlamentem - který opravdu vypadá jako bratříček Londýnského, a vydali se ruku v ruce procházkovým tempem do ulic. (o víkendu parkování zdarma - v tomto směru má Praha co dohánět)

Cestou jsme narazili na Baziliku svatého Štěpána,

prošli jsme si Andrassy Avenue, na které jsme objevili House of terror, který jsme si důkladně prošli i s průvodcem  - brrrr, ještě teď mi běhá mráz po zádech z hrůz, které se tam během let 1944 - 1956 děli. Průvodce mluvil plynnou angličtinou, které bylo naneštěstí velmi dobře rozumět. Mnohé věci bych radši nerozuměla.

 Procházku po Andrassyho třídě jsme zakončili na Náměstí Hrdinů a prohlídkou Városligetu - uměle vytvořeného městského parku s jezírkem a kopií transylvánského hradu Vajdahunyad. 

Denní doba mezitím pokrčila do odpoledních hodin a my jsme si po tak smutném zážitku z domu teroru opravdu potřebovali zvednout náladu, vydali jsme se tedy na okraj židovské čtvrti, kde se dle tripadvisoru dá velmi dobře najíst.

Maďarský guláš předčil naše očekávání. Zahřál náš posmutnělý žaludek a vehnal nám do žil něco z maďarského temperamentu (skoro jsem měla chuť tančit čardáš ). Plni sil jsme se vydali poznat zbytek té velkolepé maďarské dámy - Budapeště.
Do hotelu jsme dorazili kolem šesté hodiny značně vyčerpaní. Já jsem ke svému překvapení na googlu zjistila, že jsme během jediného dne - a bez jakéhokoliv plánu viděli téměř všechny památky Budapeště! Neskutečné!! Bez chytrých desek to přece nejde!! (ach jo, možná jsou uplně k ničemu)
Jediné co jsme nestihli byla Socha Svobody nad městem. Výšlap k ní jsme si nechali na neděli před odjezdem.

Oblékli jsme svá městem znavená těla do županů a do pozdních večerních hodin jsme se šli válet a rozmazlovat do wellnesu.

Děkuju svému drahému za tak nádherný víkend, tak různorodé zážitky, tak luxusní hotel a tak pěkné společné chvíle :)

Be Dreamer!

Pusu K.

P.S. : outfitový článek z Budapeště bude co nevidět, zase jsem se rozepsala a nějak se mi to sem už nevešlo :)