Den 6 - Ko Phi Phi

Přijíždíme do přístavu ostrova Ko Phi Phi Don. Tak azurové moře jsem ještě neviděla. Zírám do vody jako očarovaná.......
Na molu nás zkásnou o 50 bth/osoba za vstup na ostrov. Nemůžu odtrhnout oči od moře...soukám z peněženky stovku a pak už nás unáší dav směrem do srdce přístavního městečka.
 Je něco kolem jedenácté hodiny a můj žaludek se hlásí o slovo. Snídali jsme málo. Restaurace v dopoledním horku pozvolna otvírají. Netušíme, kde se ubytovat, a tak se jdeme radši najíst, protože s plným žaludkem se přemýšlí lépe.
Usadíme se v restauraci s výhledem na moře a pohupující se typické dlouhoocasé loďky.
Vybírám si tradičně Pad thai (smažené nudle) a ananasový milkšejk - proti kterému muj drahý značně protestuje, protože je v něm led - čili místní voda a může mi být blbě... no co - žijem jenom jednou, očkovaná na břišní tyfus jsem a léků mam plnou krosnu, tak co? A ty koktejly, co tu všude dělají vypadají tak lákavě... snad to přežiju - strčím si brčko do pusy a i přes velké protesty drahého si užívám tu dobrotu.
V průvodci Lonely Planet se dočteme, že nejkrásnější pláž, kde seženete i levnější ubytko je Long Beach - 20 min pě́šky přes útesy ostrova.
 Vzhledem k těžké batožině se vracíme do přístavu a hledáme někoho kdo nás za slušný peníz odveze na Long Beach dlouhoocasatkou. Vydřiduši! Zase chtějí jednou tolik než uvádií Lonely Planet. Možná je to tím, že není sezona a thajci mají málo práce. Chvíli se s thajcema hádáme a pak naštěstí najdeme další dva turisty, kteří potřebují na Long Beach taky a o platbu za loďku se podělíme. Převoz nás tedy vyjde na 100bth/osoba, tak jak slibuje knižní průvodce.
S krosnami na zádech obcházíme hotýlky podél pláže, sandálky Merrell si nesu v ruce a nechám si písek protékat mezi prsty... hledáme něco slušného za nižší cenu. Ubytujeme se, osprchujeme... hodím na sebe plavky a nohy už mě nesou směrem k pláži. Wow... ta azurová nádhera je navíc příjemně teplá... celé odpoledne strávíme povalováním na pláži...Tady bych chtěla žít.
V podvečer se vydáme pěšky přes "útesy" do přístavního městečka. Recepční říká, že cesta je velmi dlouhá a namáhavá, bude nám trvat 45 min... to nám ale nevadí. Nejsme žádný ořezá́vátka! Tak tedy, ty útesy byl strmější kousíček přes lesík s kameny a kořeny, zbytek cesty je přes pláž nebo chodníčky. Za dvacet minut už se procházíme mezi krámky v přístavu. Vypravíme se i na view point nad městečkem odkud je krásný výhled na pobřeží ostrova i na nedaleký bratrský ostrůvek Ko Phi Phi Leh, který máme v plánu navštívit zítra. Ta vodní plocha mě fascinuje. Azurově modrá přechází do jasně zelené a ve větší dálce do barvy oceli....
 V přístavu si poté dáváme výbornou večeři... trošku se necháme unést místní atmosférou a zapomeneme na čas. Ajajaj... obávám se, jak budeme hledat naši pláž potmě - navíc přes ty děsivé "útesy" - naštěstí podél celé cesty je natažená šňůra žárovek a z hledání cestiček po pobřeží je nakonec velmi romantická noční procházka pod hvězdami, doprovázená šepotem vlnek omývajících břehy tohoto malého ráje.